Oficiální stránky obce Chelčice

www.chelcice.cz » Obec Chelčice » Pořádané akce » Adventní tradice » Chelčický Živý betlém aneb Jedno stéblo slámy

Chelčický Živý betlém aneb Jedno stéblo slámy

Napsal uživatel Václav Mach Pátek, 28 Leden 2011 15:15

Pozor, otevřeno v novém okně.

Rok utekl jako voda a my všichni z Chelčic i širokého okolí jsme mohli přivítat na Štědrý den letícího anděla zvěstujícího radostnou novinu, že i o letošních Vánocích se nám v Chelčicích „narodilo Světlo do našeho chléva".

Přípravy na letošní Živý betlém byly příkladné a pečlivé, neboť domluva probíhala již od listopadu a zapojilo se do ní vícero klubů OS Mája-Tvořivé Chelčice i mnoho jednotlivců. Hasiči se postarali o dobré technické zázemí pro anděla (letos létala Markétka Tlapová již od jednoho stromu k druhému, a to pro radost všech dvakrát...), Poker klub připravil technické zázemí pro občerstvení (výborný horký dětský punč i svařené víno pro dospělé vařila Maruška Vávrová), celou scénu Živého betléma a pomáhal i s organizací scény. Se živými (a dokonce březími) dvěma kozami a holoubky přijela Míša Šmídová, která byla i krásnou pastýřkou v nové dřevěné ohrádce, kterou nám sestavil pan Vlk s panem Krumpem. Zázemí „tepla a odpočinku" zajišťovala Hanka Machová v Chelčickém domově sv. Linharta, ozvučení programu Živého betléma měl na starosti Petr Šmíd a hospodyně s kostýmy pro Živý betlém pečlivě připravovaly Markéta Cinádrová a Petra Tlapová.

A tak celý program Štědrého dne mohl začít... Děti z Chelčického štěstí pod vedením Libora Čajana, Kristýny Rejžkové a mým začaly zpívat vánoční zpěvy a koledy na kůru kostela sv. Martina již ve 14 hodin. Lidé se chodili dívat na vyřezávaný chelčický betlém, pro Betlémské světlo i pro „zastavení a zaposlouchání se" do vánoční atmosféry. V 15 hodin andělé zvěstovali s panem starostou Jiřím Iralem narození Spasitele a pozvali všechny na scénu Živého betléma před kostel sv. Martina. Tam měl pan starosta Jiří Iral velice pěkné vánoční pozdravení a Živý betlém začal koledami a provázejícím slovem Kristýny Rejžkové - pastýřky, která vedla do betléma ty nejmladší pastýře z Chelčického štěstí. Následovalo andělské zvěstování, zpěvy, klanění hospodyň s dary i Tří Králů a nechyběl ani závěrečný zpěv „Narodil se Kristus Pán", ke kterému se přidali i diváci, a tím se propojil v jeden chelčický Živý betlém.

Pastýři se vraceli z Betléma, kde se poklonili Ježíškovi narozenému v chlévě. Nesli mu náruče darů a teď se vraceli s prázdnýma rukama. Kromě jednoho z nich, mladičkého pastýře, téměř ještě chlapce. Ten si z betlémského chléva přece jen něco odnesl. Celou cestu tu věc pevně svíral v dlani. Ostatní by si toho ani nevšimli, kdyby se kdosi nezeptal: „Co to máš v ruce?"

„Stéblo slámy," odpověděl mladík. „Vzal jsem si ho z jesliček, ve kterých leželo to dítě."

„Stéblo slámy," ušklíbli se ostatní. „Takové smetí! Zahoď to!"

Mladý pastýř rozhodně zavrtěl hlavou.

„Kdepak," namítl, „já si ho schovám. Pro mě je to znamení, připomíná mi malého Ježíška. Pokaždé, když ho vezmu do ruky, vzpomenu si na něj i na to, co o něm řekli andělé."

Druhý den si pastýři mladíka znovu začali dobírat: „Co jsi udělal s tím stéblem?"

Mladík jim ho ukázal. „Pořád ho nosím u sebe."

„Zahoď to, k ničemu ti není."¨

„Ne. Má velkou cenu. Ležel na něm Boží Syn."

„A co má být? Důležitý je přece Boží Syn, a ne kus slámy."

„Mýlíte se. Velkou cenu má i ta sláma. Na čem jiném by ležel, když je tak chudý? Boží Syn potřeboval trochu slámy."

Po obrazu chelčického Živého Betléma pokračovala od 16 hodin vánoční mše sv., kterou přijel celebrovat P. Miroslav Nikola a kterou chelčický sboreček také doprovodil vánočními zpěvy. Po mši sv. bylo ticho a pomalu se setmělo. Chelčičtí si v klidu popřáli a pomalu se ubírali do svých domovů ke štědrovečerní večeři...

Uvědomila jsem si, že dnes narozený Kristus v Betlémě a „v našich chlévech" potřebuje všechny lidi a i obyčejné věci. Potřebuje všechny, kteří si o sobě myslí, že nejsou tak důležití, že toho moc neví apod. Neboť právě ti mají velkou cenu.

Stéblo mělo pro toho malého pastýře čím dál větší význam. Na pastvě ho často držel v ruce, vzpomínal na slova andělů a byl šťastný, že má Bůh tolik rád lidi, že se stal stejně malým jako oni.

Pak mu však jeden z jeho druhů vytrhl stéblo z ruky a rozhořčeně vykřikl: „Dej už s tím zatraceným stéblem pokoj! Bolí nás z těch hloupostí hlava!"

Stéblo vztekle zmačkal a zahodil.

Mladík klidně vstal, zvedl stéblo ze země a opatrně narovnal.

„Vidíš, zůstalo stejné jako předtím. Pořád je to stéblo slámy. Ani tvůj vztek s ním nic nezmohl. Jistě, zničit stéblo slámy je snadné..." Mladý pastýř se usmál a se zářícím pohledem pokračoval: „Boží láska se totiž nedá zničit a zahodit. I když se zdá křehká a slabá jako stéblo slámy."

Děkuji Vám všem, milí přátelé, že jsme společně mohli strávit Štědrý den v Chelčicích vánočního času roku 2010.

Klára Kavanová Mušková

Komentářů

Přidat Nový

Hledat