Oficiální stránky obce Chelčice

www.chelcice.cz » Obecní úřad » Informace pro obyvatele » Další důkaz diskriminace venkova tentokrát přímo v rámci krajů ROP NUTS II Jihozápad - reakce na přehodnocení projektů 5. výzvy ROP Jihozápad

Další důkaz diskriminace venkova tentokrát přímo v rámci krajů ROP NUTS II Jihozápad - reakce na přehodnocení projektů 5. výzvy ROP Jihozápad

Středa, 15 Prosinec 2010 20:59

Pozor, otevřeno v novém okně.

Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad se při rozdělování dotačních prostředků zachoval k malým obcím do 500 obyvatel již tradičně více než přezíravě a macešsky.

Jedinou oblastí podpory prioritní osy 1 - oblast podpory Dostupnost center - 1.5 Rozvoj místních komunikací bylo umožněno v rámci všech oblastí podpory ROP Jihozápad pro obce do 500 obyvatel využít právě a pouze tuto tzv. 1.5.

Z celkové alokace prostředků 1. osy na období let 2007-2013 7,5 miliardy korun bylo vyčleněno na tuto oblast 1.5 asi 14 %, tj. cca 1,05 miliardy korun. Z toho celkového objemu prostředků utrousila rada regionu soudržnosti v dosud schválených třech výzvách (č. 2, 3, 5) celkem 6 (slovy šest) projektů pro obce do 500 obyvatel a celkovém součtu dotačních prostředků závratných cca 59,6 miliónů korun.

S ohledem na skutečnost, že v těchto třech výzvách již bylo celkem rozděleno zhruba 934 miliónů korun, již pro uvažovanou poslední výzvu v rámci tohoto opatření mnoho prostředků pro uspokojení všech žadatelů jistě nezbývá.

Jako zástupce této kategorie obcí (do 500 obyvatel) se tudíž zcela logicky, již po několikáté za 12 let svého působení ve funkci starosty (který není členem vládnoucí či parlamentní strany), nemohu vyhnout přesvědčení, že je toto jeden z dalších důkazů svědčících o aroganci našich představitelů ve vztahu k venkovu a nenápadnému politicko-ekonomickému tlaku a snaze postupně slučovat malé obce do větších celků.

Pominu-li fakt, že naše obec žádala v rámci tohoto opatření ROP o stejný projekt již třikrát a v původním hodnocení 5. výzvy byl náš projekt dokonce konečně vybrán k realizaci, aniž by patřil mezi takzvané zpochybněné projekty, byl v rámci jejího přehodnocení z této podpory vyřazen. Neprůhlednost a subjektivita hodnocení projektů byla zřejmá již v předchozích výzvách. Neúspěšný žadatel neměl nárok ani možnost porovnat bodové hodnocení s jinými projekty a ve 3. výzvě dokonce musel podepsat takzvané „Prohlášení o mlčenlivosti o skutečnostech souvisejících s hodnocením vlastního projektu". Jako minusové body byly u obcí našeho typu argumentem například i nedostatečné zkušenosti s realizací projektů podobného typu a objemem prostředků. Pevně věřím, že nám nejprve úspěšným a posléze tzv. „přehodnoceným" žadatelům bude umožněno ona dvě hodnocení porovnat a případně obhajovat svůj projekt.

Nadále jsem však utvrzen ve svém přesvědčení, že situace v rámci rozdělování těchto dotačních prostředků rozhodně není objektivní a podléhá silným politickým vlivům dle momentálního rozložení sil v rámci NUTS II Jihozápad.

Dalším neoddiskutovatelným faktem je, že cca 93 % objemu všech prostředků putuje z větší části do velkých a politicky spřízněných měst a velkých obcí, a to i opakovaně.

Smysluplnost a potřeba některých podpořených projektů je pak minimálně diskutabilní (golfová hřiště, wellnes a fitnes centra, drahé informační systémy baseball- a softball clubů, krokodýlí ZOO či muzea čokolády jsou zřejmě potřebnější než projekty základní vybavenosti v malých obcích nebo například projekty pro zdravotně postižené v Arpidě či azylový dům Fondu ohrožených dětí Klokánek). Tady už je to ale spíše otázka vyjednaných podmínek a nastavení objemů prostředků a alokací určených mezi jednotlivými oblastmi podpory v rámci ROP. Čili, opět je to otázka vůle, zejména té politické.

S ohledem na finanční možnosti malých obcí a směšnou alokaci prostředků v rámci Programu rozvoje venkova MZE, který jim byl jako hlavní zdroj dotačních prostředků EU určen, jsme se domnívali, že politické reprezentace našich krajů a tudíž představitelé ROP NUTS II budou podstatně více solidární a vstřícní k venkovským oblastem. Opak je bohužel pravdou.

Co je platná jedna z nevyšších podpor Programu obnovy venkova v rámci celé republiky v případě Jihočeského kraje v ročním objemu 80 milionů korun, když musíte podělit téměř všechny obce v kraji a maximálně a výjimečně můžete takto pro obec získat až 200 000 korun. Zcela jistě je to pro nás malé obce výrazná podpora, která v dobách před vznikem krajů nebyla vždy takto štědrá a samozřejmá.

Investice do komunikací a ostatních infrastrukturních projektů jsou však pro drtivou většinu obcí nerealizovatelné, pokud samozřejmě nemohou využít např. povodňových škod. Kde to ale žijeme, když tyto základní potřeby jsou schopny malé obce s pomocí státu finančně řešit až v momentě krize, výjimečných událostí a lidského utrpení?

Za dobu svého působení ve funkci starosty a člena Spolku pro obnovu venkova jsem tak znovu dostal další z nezvratných důkazů o pokračující nenápadné snaze velkých politických stran, síle velkých měst a jejich lobování napříč politickým spektrem.

Většina vládnoucích stran a jejich představitelé totiž potřebují opět slučovat malé obce do velkých celků, protože se zde nevolí důsledně stranicky a jejich vliv je zde minimální.

Zpochybňovaná efektivita jejich řízení je zde pouhou záminkou a dle mého názoru o tomto problému nemůže být řeč. Tady totiž opravdu musíme každou vydanou korunu minimálně třikrát tzv. obrátit a dobře si rozmyslet, kam ji vydáme. Tady na venkově občané dobře vědí a snadno zkontrolují, jak s jejich prostředky hospodaříme.

Za náš venkov proto vzkazujeme všem politikům, že svou svébytnost na úkor další byrokratizace a politických vlivů budeme hájit, pokud to jen bude v našich silách.

Za obec Chelčice Jiří Iral

Komentářů

Přidat Nový

Hledat