Něco z historie sdružení
Poválečná historie myslivosti na Chelčicku se podle pamětníků začíná psát v roce 1950.
Vzhledem k politickým událostem po roce 1948 přestala být myslivost výsadou vlastníků pozemků a začali vznikat takzvané „ Lidové Myslivecké Spolky". V již zmíněném roce 1950 se spojili dva takové spolky. Byli to spolky obcí Stožice a Chelčice. Členská základna tehdy čítala zhruba 15 členů a výměra honitby kopírovala katastrální rozlohu polností a lesů obou obcí. V roce 1962 se k tomuto spolku připojili myslivci z obce Truskovice. Tímto spojením tří obcí tak vzniklo Myslivecké Sdružení Chelčice - Bušavá . . . . .
Něco o nás
Naše myslivecké sdružení hospodaří v honitbě o celkové výměře 1540 ha, kterou nám pronajímá od roku 1992 Honební společenstvo Chelčice . Tato honitba se skládá z 1068 ha zemědělské půdy, lesy zabírají 363 ha, rozloha vodních ploch je 22 ha a zbývajících 87 ha z celkové výměry bylo zařazeno jako plochy ostatní. Honitba je velice různorodá a tomu odpovídá i zazvěření.
Chováme jak zvěř drobnou tak i zvěř spárkatou. Ze zvěře drobné bych zmínil uspokojivé stavy zajíce polního. Naopak stavy zvěře bažantí se za tak uspokojivé považovat nedají! Nebýt umělého odchovu a pozdějšího vypouštění, stal by se bažant ve volné přírodě vzácností. Příčin úbytku drobné zvěře je hned několik. Zajíci doplácejí na hustou silniční dopravu a bažantí zvěř zase na velké množství predátorů. Zvěř spárkatá je u nás také chována a lovena. V lesních částech honitby lovíme zvěř černou ( divoká prasata). Lov je převážně individuální, podmíněný celoročním krmením na krmelištích. V loňském roce počet ulovených prasat překročil 50 kusů. Společné lovy v lesích se převážně zaměřují na tlumení zvěře škodící myslivosti. Jako poslední bych zmínil zvěř srnčí, jejíž stavy jsou u nás poměrně vysoké. Příčinou je hlavně migrace v zimním období, kdy se srnčí zvěř z okolních honiteb stahuje do sadů za snadnější obživou a hlavně lepším krytem.Počty zvěře, nasčítané při jarním sčítání proto často neodpovídají skutečným stavům v letních měsících.
Členská základna nyní má nyní 32 členů a jeden ze žadatelů o první lovecký lístek u nás vykonává „ adepturu" . Na prvním místě u každého myslivce by měla být, a já věřím že i je, péče o zvěř. U nás se každý ze členů v zimních měsících stará o několik krmelců a po zbytek roku pracuje na zvelebování ostatních mysliveckých zařízení. V roce letošním je to rozšíření obou našich odchoven bažantů a kachen . Nechci opomenout ani pořádání některých mysliveckých nebo společenských akcí. Pořádáme zkoušky psů z lovecké způsobilosti . Poslední leč a myslivecký ples mají u nás už dlouholetou tradici.
Myslivost je zájmová činnost jako každá jiná. Jen my, myslivci máme to štěstí, že spoustu hodin, které obětujeme svému koníčku, můžeme strávit v krásné přírodě. Proto až potkáte v přírodě muže v zelené kamizole, který jde se psem a svou zbraní věřte, že nejde zabíjet mnohdy ani lovit. Je to myslivec, který prostě k přírodě patří. . .
Miloslav Podlaha | 
