Rovnou na obsah Rovnou na menu
Menu
Obec Chelčice
ObecChelčice

Kostel sv. Martina

Kostel sv. Martina v Chelčicích

kostel

Původní kostel svatého Martina byl postaven ve slohu románském ve XII. století. Z tohoto období se zachoval na jižní straně románský portál a na severní straně ve věži dvě střílny. Celý kostel je sladěn na přechodu slohů baroka a rokoka. Baroková myšlenka, prodloužit dojem velikosti kostela perspektivou nástropních obrazů a malovaného průčelí kněžiště s absidou, je provedena neobyčejně zdařile. Rokoková jasná běloba zdobená jemným zlatým ornamentem činí tento kostel útulným a milým a stále vyzdobeným chrámem Božím.

Původně byl vodňanským fi liálním kostelem, ale není známo, kdy se stal farním. Ve XIV. století zde již byla samostatná duchovní správa.

  • V letech 1357 až 1370 jsou jmenováni faráři Oneš a Petr. Roku 1377 byl farářem jmenován vodňanský rodák Jan.
  • XV. století: Od roku 1401 zde působil farář Chval. V roce 1425 byl chelčický farář Vojtěch upálen v Budějovicích zemanem Hrzkem z Tourova, který byl přívržencem krále. Téhož roku se stal farářem v Chelčicích rodák z Klatov – Bušek.
  • Z XVI. století nemáme žádné zprávy.
  • XVII. století: Počátkem tohoto století šířil husictví na svém panství Petr Vok, poslední potomek Rožmberků. Jeho dědic Petr ze Švamberka byl horlivý přívrženec německého protestantismu.Jejich vliv nezůstal ani v Chelčicích bez následků. Po bitvě na Bílé Hoře zde byla duchovní správa rozvrácena, náboženský život v úpadku. V letech 1628 až 1629 zde konali první misie OO. jezuité z Krumlova. Roku 1663 byla duchovní správa ještě řízena z Vodňan farářem Jakubem Bramburským. Hejtman libějovického panství se od 1. ledna 1664 postaral o trvalou duchovní správu v Chelčicích. Do Chelčic byl jmenován kanovník z Třeboně Rudolf Štramaus. Od tohoto roku je fara stále obsazena. Koncem tohoto století bylo k původnímu kostelu – dnešní chrámová loď – přistavěno kněžiště a kostelní věž. Pod věží byl Boží hrob, do kterého se vcházelo z kostela.
  • XVIII. století: V letech 1725 až 1740 byl dostavěn kostel do nynější podoby. Bylo přestavěno kněžiště, nově postaveny boční kaple. Tím dostal půdorys kostela podobu kříže. Při opravách a konečné výzdobě kostela, která proběhla roku 1725, byla postavena i chrámová předsíň. Z ní byl otevřen ve zdech nynější věže klenutý vchod do kostela. Původní románský vchod byl na jižní straně zazděn. V chrámové lodi jsou umístěny obrazy z Křížové cesty z roku 1911. Při opravě roku 1947 byly dány do jednoduchých rámů, aby nerušily čistotu slohu. Na jižní straně je umístěn obraz sv. Václava. Socha téhož světce byla ponechána z odstraněného oltáře a umístěna na oltáři Panny Marie. V kapli sv. Anny je umístěn misijní kříž z roku 1916. V kapli sv. Linharta je soška Božského Srdce Páně z roku 1899, kdy 11. července byla celá naše farnost zasvěcena Božímu Srdci. Va r h a n y jsou z roku 1914. Lustr uprostřed lodi kostela je z roku 1911.

Oltář svaté Anny
Kaple byla postavena spolu s kaplí protější a tím dostal půdorys kostela podobu kříže. Oltář byl dokončen až roku 1740. Oltářní obraz byl původně barokní, jak ukazuje malý zbytek postavy sv. Jáchyma. Po stranách jsou sochy svatého Jana Nepomuckého a Františka z Assisi. V horní výplni je na dřevě malován obraz sv. Marie Egyptské, poustevnice. Po stranách je legendární výjev ze života sv. Huberta, biskupa.

Obraz svaté Anny. Je zde zachycen den rodiny Jáchyma a Anny, ze kterých vyšla Panna Maria. Sv. Anna učí Pannu Marii modlitbám a sv. Jáchym rozjímá nad knihou Písem. Svatí manželé Jáchym a Anna jsou vzorem křesťanských rodin a výchovy dětí v křesťanských rodinách.

Socha svatého Jana Nepomuckého. Svatý Jan Nepomucký byl učeným Mistrem pražským, kanovníkem a generálním vikářem arcibiskupa Jana z Jenštejna. Svatý Jan je mučedníkem za práva katolické Církve a zpovědního tajemství. Král Václav IV. chtěl svou mocí zřídit nové biskupství, aby tam dosadil kněze Hynka Pluha z Rabštejna. Svatý Jan – vikář se postavil proti tomuto svévolnému zasahování do práv Církve. Král sáhl k násilí: Svatého Jana, kterého již dříve nenáviděl proto, že mu nevyzradil, co se zpovídala jeho žena královna Žofi e, dal mučit a utopit ve Vltavě. Svatý Jan Nepomucký zemřel 20. března 1393. Svátek slaví 16. května. Svatý Jan Nepomucký je ochráncem Církve svaté i země České.

Socha svatého Františka z Assisi. Svatý František z Assisi založil řád Menších bratří. Zakusil na svém těle milosti utrpení ran ukřižovaného Ježíše Krista. Je však apoštolem křesťanské radosti, která, jako u všech svatých, pramení v dětské a naprosté odevzdanosti do vůle Boha – Otce, který „šatí lilie i polní kvítí.“ „Veleben buď, můj pane, za sestru Smrt,“ tak zpíval svatý František před svým odchodem do věčné radosti. Zemřel 4. října 1226.

Obraz svaté Marie Egyptské, poustevnice. Svatá Marie Egypstká odešla již v sedmnácti letech do pouště, kde v odříkání a modlitbách obětovala Pánu Bohu svůj dlouhý život. Je zobrazována v jeskyni na modlitbách před ukřižovaným Ježíšem. Svátek slaví 2. dubna.

Obraz Svatého Huberta, biskupa v Lutichu. Po smrti své manželky, opustil pohodlný život a stal se knězem, později neúnavně horlivým biskupem. Zemřel roku 727. Pozdější legenda spojuje jeho náhlé obrácení s událostí z lovu, kde viděl mezi parohy jelena zlatý kříž. To prý jej tak dojalo, že padl na kolena a zvolal: „Já jsem svými hříchy zavinil tvá muka na Kříži, Pane.“ Svátek slaví 3. listopadu.


Nástropní obrazy
Nástropní obrazy na klenbě lodi kostela znázorňují výjevy ze života svatého Martina. Na evangelické straně je vymalován svatý Martin, jak umývá svému sluhovi nohy. Po příkladu svého Mistra a Pána se ještě jako voják a pohan stává služebníkem svého sluhy. Jeho tvář je jasná a mužná a je oduševněna pokornou úctou ke Králi, kterého našel ve svých bratřích.

Na epištolské straně je výjev, který představuje svatého Martina v zajetí při přechodu přes Alpy, kde je oloupen. V nebezpečí smrti káže lupičům o ukřižovaném Ježíši: „Slovo o kříži je pošetilostí pro ty, kteří hynou. Pro ty však, kteří docházejí spásy, je mocí Boží. Bůh nám ukázal svoji všemohoucí lásku tím, že Kristus Pán za nás zemřel, když my jsme byli hříšní. Následujte tedy, dítky, Boha a žijte v lásce jako i Kristus nás miloval.“ Kristus Pán, který předpověděl o svém kříži, že potáhne všechno k sobě, naplnil srdce lupičů láskou. Stali se učedníky ukřižovaného Ježíše.

Uprostřed je krásný obraz vnitřního života svatého Martina. Svůj život naplňoval neúnavnou láskou k bratřím pro Ježíše Krista. Sílu k této lásce čerpal v samotě s Bohem. Pod skalnatou strání na březích Loiry si postavil malou poustevnu. Půst, modlitba a sebepřemáhání jsou zdroje křesťanské lásky. Půst je znázorněn mrkví a melounem, sebepřemáhání důtkami. Modlitební kniha, rozpjaté ruce a ozářená tvář ukazují jeho spojení s Pánem Bohem. Umělec namaloval i odznaky biskupské moci – berlu a mitru. Naznačil tím, že jsou to chvíle oddechu s Pánem Bohem pro práci biskupa.


Oltář svatého Linharta
Roku 1728 byla postavena kaple, roku 1739 posvěcen oltář. Oltář je zasvěcen ochráncům zemědělského lidu. Na oltářním obraze je svatý Linhart jako poustevník a představený kláštera, na obraze pod oltářním s tolem j e zobrazen j ako poustevník a pastýř. Po stranách obrazu jsou sochy svatého Floriána a svatého Isidora. V horní výplni je obraz svatého Vojtěcha. Po stranách jsou sochy svatých pannen Apolény a svaté Barbory.

Svatý Linhart žil v 6. století ve Francii. Byl ze zámožné rodiny, odešel do samoty, vystavěl klášter a kostel Panny Marie. Odtud učil lidi důvěře v Pána Boha. Svého vlivu použil, aby pomáhal vězňům ze žaláře. I po jeho smrti na nebeskou přímluvu přinášeli vysvobození vězňové na jeho hrob okovy, ze kterých byli vysvobozeni. Je zobrazován jako ochránce domácích zvířat s okovy i jako představený kláštera. Svátek slaví 6. listopadu.

Svatý Florián zemřel mučednickou smrtí v Dolním Rakousku roku 304. Byl plukovníkem. Při pronásledování se statečně hlásil ke křesťanství, aby dodal odvahy těm, kteří jej znali jako věrného křesťana. Byl týrán a utopen. Je ctěn jako ochránce před požárem. Svátek slaví 4. května.

Svatý Isidor zemřel ve Španělsku. Pocházel z chudé zemědělské rodiny a celý život sloužil jako zemědělský dělník. Každý den ráno byl na mši svaté. Svou práci na poli posvěcoval celý den modlitbou. Svůjskromný život řídil slovy Ježíše Krista: „Hledejte nejprve království Boží.“ Je vzorem a ochráncem zemědělského stavu. Svátek slaví 4. dubna.

Svatý Vojtěch byl druhým biskupem pražským. Zemřel jako mučedník roku 997. Svátek slaví 23. dubna.

Svatá Apoléna byla umučena pro Ježíše Krista v Egyptě roku 248. Byly jí při mučení vyraženy zuby. Je zobrazena s kleštěmi a mučednickou palmou. Je vzývána o pomoc u Pána Boha v těžkých bolestech. Svátek má 9. února.

Svatá Barbora je zde zobrazena s mučednickou korunou a s kalichem, nad kterým je svatá Hostie. Je to znak její mocné přímluvy u Pána Boha, abychom nezemřeli bez posily Nejsvětější Svátosti Oltářní. Zemřela v Malé Asii roku 237. Svátek slaví 4. prosince.

Kazatelna
Kazatelna je cizího původu, snad pochází od francouzského mistra z doby Ludvíka XIV. Na tomto místě byla postavena v roce 1732. Nad stříškou k azatelny j e výj ev z Proměnění Páně. Po stranách Ježíše Krista jsou zástupci Starého Zákona: Mojžíš s deskou Desatera, jako hlasatel vůle Boží, a Eliáš, jehož „slovo hořelo jako pochodeň jasu.“ Apoštolové padají na zem se slovy: „Dobře je nám zde býti, Pane.“ Nakazatelně jsou reliefy čtyř svatých západních Otců:
 

Svatý Jeroným. Neuspokojen vědou, uměním a požitky mládí, odchází do pouště, kde se kázní a studiem připravuje na své poslání. V blízkosti jeskyně Narození Páně překládá Písmo Svaté do latinského jazyka. Byl neohroženým kazatelem. Známý je jeho výrok: „Umříti mohu, mlčeti nemohu.“ Je zobrazován se lvem, znakem pouště, s knihou Písma Svatého a troubou, znakem jeho pronikavého kázání o pokání. Zemřel roku 420. Svátek slaví 30. září.

Svatý Augustin. Pro hříchy a bludy mládí svého syna Augustina vymodlila jeho matka svatá Monika odpuštění u Ježíše Krista. Stal se svatým knězem a biskupem. Své vynikající nadání i vědění spojil s hlubokou vírou a vše pak posvětil svatostí života. „Ať vykládá posvátná tajemství věřícím, ať hájí svaté nauky, ať potírá hřích, ať zpytuje tajemství života i zániku, všude a vždy je velikánem.“ Je zobrazován jako biskup s plameným srdcem, znakem lásky. Zemřel roku 430. Svátek slaví 28. srpna.

Svatý Řehoř, papež. Jako vysoký státní úředník odchází do kláštera, odtud na nejvyšší post církve Kristovy. Byl to učenec ve vědách lidských i božských, vynikající umělec, zakladatel gregoriánského zpěvu, pokorný světec, který vynikal láskou k chudým. Jako první zavedl
pro papeže titul: Služebník služebníků Božích. Je papežem křesťanské lásky. Bývá znázorněn, jak prostírá stůl pro chudé. Tak i na našem reliefu. Zemřel roku 904. Svátek slaví 12. března.

Svatý Ambrož, císařský místodržící v Miláně byl ještě jako pohan, uveden křesťany na biskupský stolec. Za týden po křtu byl posvěcen na kněze a biskupa. Byl to hlasatel svatých pravd. Získal a pokřtil svatého Augustina. Byl vroucím ctitelem Panny Marie. Složil hymnus Te Deum laudamus. Bývá zobrazován s úlem, který je znakem i jeho neúnavné píle, kněžské horlivosti - sladkosti jha pravdy, které vkládal do myslí, i sladkosti jha přikázání, které vkládal do srdcí. Zemřel roku 397. Svátek slaví 7. prosince.

Oltář Panny Marie
Tento oltář v nynější podobě byl postaven roku 1763 ve slohu mezi barokem a rokokem jako oltář svatého Jana Nepomuckého. Svatý Jan byl v té době velmi ctěn pro svoji mučednickou smrt za svobodu Církve a zpovědního tajemství. Podle tehdejšího zvyku byla na oltář postavena rakev se sochou svatého Jana.

Lidově se však i potom tento oltář nazýval oltářem Panny Marie. Původně do roku 1732 byl na tomto místě oltář svaté panny Barbory, která byla ctěna mezi čtrnácti pomocníky jako patronka horníků, dělostřelců, zajatců a uvězněných. Zvláště však byla ctěna jako patronka dobré smrti.

Svatá Barbora byla svým otcem uvězněna v hradní věži, aby se nemohla stát křesťankou. Když se jí přece stala, byla svým otcem vydána na smrt a sťata. Zobrazuje se u hradní věže s mečem a mučednickou palmou a s Nejsvětější Svátostí Oltářní.

Z původního oltáře se zachovala jen část obrazu, která je nyní v horní výplni oltáře. Obraz pochází z doby renesance, asi 1400 až 1500. Roku 1732 byl oltář svaté panny Barbory přeměněn na oltář Panny Marie. Oltář Panny Marie stál na místě, kde je nyní kazatelna. Když
byla kazatelna postavena, byl oltářní obraz Panny Marie přemístěn na oltář svaté panny Barbory.

Obraz Panny Marie pochází asi z roku 1400. Je malován podle gotické předlohy Panny Marie Sněžné, takzvaného obrazu sv. Lukáše.

Na nejvyšším místě oltáře je kniha se sedmi pečetěmi a na ní Beránek. Je tu vyobrazen výjev ze Zjevení sv. Jana v kapitole 5 a 6. Zapečetěná kniha soudů Božích, které má Bůh se všemi národy, bude otevřena Beránkem, který vykoupil všechny národy.

Kněžiště
Kdy bylo k původnímu kostelu přistavěno kněžiště, není známo. Na plánu z roku 1725 bylo uzavřeno trojbokou absidou. Roku 1730 bylo kněžiště přestavěno do nynější podoby. Zůstal starý oltář, který měl dva obrazy: nahoře Svatý Martin, uprostřed Zasnoubení Nejsvětější
Panny Marie. Roku 1759 byl postaven nynější oltář v římském (tj. barokním) slohu. „Ostatní, jak zní zápis, pro nedostatek prostředků bylo namalováno na stěně podle zákonů architektury a umění.“

Umělec chtěl na průčelní stěně zachovat původní absidu. Oltářní obrazy zaměnil: v horní výplni je Zasnoubení Panny Marie se svatým Josefem, uprostřed výjev ze života sv. Martina. Před tímto obrazem se modlil Cimbura na cestě z Pištína do Putimi, aby jeho „Divoká“ měla takového hřebečka jako má svatý Martin. Roku 1896 – dva roky před Cimburovou smrtí – byl tento oltář odstraněn a nahražen novým ve slohu klasicistním. V letech 1930 byla pak celá průčelní stěna zabílena. Roku 1947 při opravách kostela byl vrácen starý oltář na původní místo, odstraněn vápenný nános a celá oltářní freska obnovena v původním stavu.

Malba na průčelní stěně znázorňuje oltář ve slohu na přechodu baroka a rokoka. V hořejší výplni je obraz Zasnoubení Panny Marie. Svátek slaví 23. ledna. Na oltářním obraze je výjev, jak sv. Martin, ještě
pohan, připravující se na svatý křest, dal žebrákovi kus svého pláště. Pod obrazem je zachovalý starý nápis s chronogramem MDCCLVIII tj. 1759. Po stranách jsou obrazy postav sv. Antonína Paduánského a sv. Marie Magdaleny.

Svatostánek je zdařilou prací lidového umělce. Sochy andělů, kteří se klanějí Ježíši Kristu ve Svátosti, jsou ve slohu rokokovém a sochy andělů, které nesou svíce, jsou ve slohu starším barokním. Obojí cizího původu.

Stěny kněžiště jsou zdobeny lesenami, mají jonské hlavice zdobené mušlemi. Po obou stranách je vchod profi lovaného barokního ostění vyzdobeného mušlí nad vodorovným nadpražím. Po stranách oltáře jsou náhrobní kameny. Na straně pravé kámen pana faráře Maříka s chronogramem 1755 a nápisem: „Hle, zde leží Josef Mařík, farář v Chelčicích, prací unaven, pásl ovce Kristovy 8 let. Kdo to čteš, za něho se pomodli.“ Na protějším kamenu je vyšlapaný znak a část nápisu: „… tuto leží urozená paní Teodora Praxeda tuniec z Pobeizovitz …“

Na klenbě ve třech kartuších jsou výjevy ze života svatého Martina:

  • Svěcení svatého Martina na biskupa v Tours ve Francii.
  • Na návštěvě u císaře Maxima v Trevíru. Svatý biskup odepřel účast na hostině u císaře, dokud nepropustí nespravedlivě odsouzené své odpůrce. Když tak učinil a spravedlivě vládl, svatý Martin přijal pozvání. Na hostině vyznamenává svého kněze před císařem a jeho pány.
  • Je zde zachycena pověst, že svatý biskup vzkřísil muže, který za jeho nepřítomnosti zemřel bez svátosti křtu.

Na vítězném oblouku kněžiště se nachází znak rodu Buquoiú, kterým po bitvě na Bílé Hoře připadlo panství Libějovice. Buquoiové byli velkými dobrodinci zdejšího kostela. Za jejich pomoci byl přestavěn do dnešní podoby. Myšlenka, kterou chtěl umělec v hlavním oltáři vyjádřit, je velmi vhodná pro oltář se svatostánkem, ve kterém je Ježíš Kristus - Pán mezi námi. Jsou zde znázorněny postavy svatých, kteří různým způsobem hledali a nalezli Krista Pána.

Svatý Martin, pohan a voják, pod železným krunýřem nesl neklid po pravém Bohu. Srdcem nalezl Ježíše Krista v bratřích, v lidech, v bližních. Hluboce mu utkvěla slova věčného Soudce: „Co jste učinili jednomu z mých nejmenších bratří, mně jste učinili.“ Jednou daroval žebrákovi svůj plášť a příští noc se mu ukázal Ježíš Kristus oděn jeho vojenským pláštěm a pravil: „Tímto rouchem mne oděl Martin.“ Krista Pána nalezeného v bratřích a oděného jeho pláštěm miloval po celý život. Svatý Martin pracoval jako kněz a biskup a Ježíši Kristu sloužil skrze spolubratry. Ku příležitosti jeho svátku slaví celá naše farnost 11. listopadu chelčické posvícení.

Svatý Antonín Paduánský. Pocházel ze zámožné rodiny. Hledal Krista v chudobě, poslušnosti a čistotě řeholního života. Poslechl hlasu: „Jdi, prodej co máš, rozdej chudým a potom přijď a následuj mne.“ Po dlouhém hledání a tápání nalezl Ježíše chudého u svatého Františka z Assisi v jeho řádě. Chudému Ježíši Kristu sloužil a obětoval veliké bohatství svého nadání i vzdělání, obětoval bohatou výmluvnost. Ty, které odváděla od Ježíše Krista přílišná starost o to, co by jedli a pili a čím by se odívali, hlásal: „Hledejte nejprve království Boží a jeho spravedlnost.“

Svatý Antonín toužil obejmout Božské dítě. Bývá zobrazován, jak chová Ježíška, nebo jak otevírá svou náruč Jezulátku. Na našem oltáři chudému Kristu Pánu ve svatostánku přináší své bohatství: čisté srdce (lilie) a své vzdělání a učenost (kniha). Svátek slaví 13. června.

Svatá Maria Magdalena. Neklidem svého hříšného srdce nalezla Ježíše Krista milosrdného. Její místo bylo u jeho nohou. Slzami omývala jeho nohy a líbala. Nalezla Ježíše Krista učícího o Boží lásce, kterou miloval hříšníky. Nalezla Krista Pána, když za nás na kříži umíral. Objímala jeho nohy, které byly za hříchy probodené. Hledala Krista u hrobu. „Koho hledáš,“ tázal se jí Kristus Pán, kterého nepoznala. Ona mu pravila: „Vzal-lis Pána, řekni, já si ho odnesu.“ Toho, kterého nalezla, chtěla stále míti. Nyní spěchá – šat jí vlaje – s alabastrovou nádobou drahé masti z pravého nardu, aby klekla k nohám milosrdného Pána a klaněla se živému Bohu. Svátek má 22. července, kdy společně s ní slavíme chelčickou pouť, neboť nedaleko na Lázni je kaple sv. Máří Magdaleny.

kostelkostelkostel

 

 

Univerzální překladač

Překlad (translations)

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Mobilní aplikace

Aktuální informace od nás
Přímo ve vašem telefonu
Více o aplikaci
Stáhněte si naši mobilní aplikaci na

Mohlo by Vás zajímat