Kaple sv. Maří Magdaleny

Kaple sv. Maří Magdaleny

Z Chelčic kráčíme pěkným stromořadím k východu a asi za 7 minut přijdeme k lázním sv. Maří Magdaleny. Známy byly pod tímto jménem již za Karla IV., ale věnována jim skrovná péče. Teprve v letech osmdesátých minulého století knížetem Adolfem ze Schwarzenberga byly nově zřízeny. Voda zdejší je chemicky skoro čistá a užívá se jí s prospěchem při hostci, dně, žaludečním a plicním katarhu, chudokrevnosti, neuralgii a počasných osutinách. Nyní jsou lázně opět v úpadku, koupele jsou zrušeny a zbyla restaurace se zahradou, kamž v létě chodí hosté z blízkých Vodňan. (Almanach král. Města Vodňany a okolí, r. 1914, vydal Okrašlovací spolek, str. 214)

  Začalo se jezditi i do lázní, libějické sirné lázně prý již z dob Karla IV. přitahovaly pacienty hlavně z okolí. Tyto lázně Máří Magdaleny byly obnoveny na popud knížecího lékaře dr. Václava Tomka r. 1879 knížetem Adolfem Josefem ze Schwarzenbergu nákladem 8.000 zl. V téže době byl proveden lučebný rozbor vody, vyrážející pěti mocnými prameny ze země pod oltářem kapličky z r. 1687; na 10 litrů připadá 0,73 látek minerálních, a to siranu vápenatého a hořečnatého, uhličitanu železnatého, siranu draselnatého, kysličníku železitého, jodidu sodnatého, kyseliny křemičité a fosforečňanu vápenatého. Analysa byla provedena v Lovosicích. Voda podporuje trávení, působí blahodárně při chorobách zažívacích, ledvin, močového kamene, při krticích, chudokrevnosti, bledničce, revmatismu a rhachitidě. Voda zachovává stejnou teplotu v zimě v létě, a to 6 stupňů R. Půvabné okolí a zdravý vzduch podporuje léčení. Trojím dubovým stromořadím jsou spojeny lázně s novým zámkem a dále s poutním místem Lomcem. Kostelík dal postavit koncem XVII. století hrabě Filip Emanuel Buquoy na poděkování za zachránění otcovo, na oltáři dřevěná socha Panny Marie, přivezená ze Španěl. Kníže Adolf Josef se narodil r.1832 a měl za manželku Idu, rozenou z Lichtenšteina, narozenou r.1839. Oba jsou hrdiny Holečkova románu Naši. (Mostecký Václav, Dějiny královského města Vodňan, III.díl, 1940)

  Současně se zámkem na Lomci stavěna byla kaple sv. Maří Magdaleny nad Vodňany, pěkný protějšek kostela v Lomci. Pramen léčivé vody, vyvěrající pod oltářem v kapli, byl znám již v XVII. a vůkolní lid utíkal se sem při nemocech očních, oteklinách, vyrážkách a při zimnici. Původně stála tam malá kaplička P. Marie již od roku 1660, ale když ji blesk roku 1710 silně poškodil, byla přestavěna a v ní zřízen roku 1712 nový oltář sv. Maří Magdaleny.

  V oltářním kameni jsou ostatky mučedníků Desideria, Benedikta a Valentina. Pouť sv. Maří Magdaleny (v neděli po svátku sv. Magdaleny) je všeobecně známa. Na zámku česko-krumlovském chová se pěkná „Pamětní kniha“ o této kapli, k níž si rádi zajdou poutníci s lomeckého vrchu.(Farní věstník, číslo 12, str. 7)

Modré značky nás povedou dál ze silnice od zámku na zpevněnou cestu lemovanou několikanásobnou starou alejí (od Lomce k Lázním Maří Magdalény tvoří osu, která se lomí v blízkosti nového zámku) ke stavením Na Lázni (1 km). Od nich kolem raně barokní šestiboké kaple sv. Maří Magdaleny ( z l. 1660-63, přestavba v l. 1687-1710) k silničce do Chelčic. (Blanicko – Otavským regionem pěšky a na kole)